Kdo jsme
Zapsaný spolek: Víra a světlo, z.s., který se dělí na jednotlivá společenství a je součástí celosvětového hnutí.
Naše mise
Věříme, že člověk s mentálním postižením je plnohodnotným člověkem se všemi právy, která člověku náleží. Zejména právem – být milován, oceňován a respektován pro své názory. Dále právo obdržet jakoukoliv pomoc, aby mohl růst jak na úrovni lidské, tak duchovní.
Co děláme
V jednotlivých společenstvích: se setkáváme 1x měsíčně – slavíme, hrajeme hry, pantomimu nad evangeliem.
2x ročně spolu strávíme víkendový pobyt.
V létě organizujeme společný letní tábor.
Pak jsou národní akce (společné pro všechna společenství dohromady): ples, pouť, duchovní obnova.
Mezinárodní akce: on-line provinční setkání, mezinárodní setkání v zemích provincie.
Z čeho vycházíme:
Charta a ústava: https://www.foietlumiere.org/en/about-us/charter-and-constitution
5 pilířů: setkávání, slavení, modlitba, tzv. 4. čas (individuální přátelské setkání mezi kamarády s postižením a dobrovolníky/tzv.přáteli), integrace v každodenním životě (např.v místních farnostech).
Naše historie
Víra a světlo vzniklo z touhy pomoct lidem s mentálním postižením a jejich rodinám najít své místo v církvi a ve společnosti. To bylo hlavním důvodem pro zorganizování poutě do Lurd v roce 1971. Nyní tvoří hnutí jednotlivá společenství na celém světě.
Na začátku byl příběh Camille, Gérard a jejich dvou synů. Jejich život však nebyl snadný, protože Tadeáš a Loic se narodili s postižením, které jim bránilo v tom, aby chodili, mluvili nebo četli. Jako rodina žili ze dne na den, jak nejlépe to šlo a snažili se důvěřovat Bohu. V roce 1968 se vydali na pouť do Lurd. Ale připadali si tam velmi osamělí. Hotel, ve kterém se ubytovali, je nutil jíst na pokoji. Když lidé nejsou zvyklí na děti, jako jsou Tadeáš a Loic, často se od nich odvrací. Lidé si neuvědomují, jak moc tyto děti touží po tom být milovány a jak moc jsou schopny milovat ostatní. Poté, co se vrátili domů, se Comille a Gérard svěřili se svými smutnými zážitky Marie-Helene Mathieu, která pracovala v křesťanské poradně pro postižené a která pomáhala rodičům dětí s postižením. V té době měl již Jean Vanier nějaké zkušenosti s pořádáním poutí s mentálně postiženými lidmi. A tak se zrodil nápad: co kdybychom zorganizovali pouť, v jejímž středu by byli právě lidé s postižením? Tento úžasný nápad si nemohli nechat pro sebe a tak o něm řekli svým přátelům a ti zas o něm řekli těm svým, a tak ho šířili dál. „Pozvali nás do Lurd!“ A tak ve Francii, Belgii, Anglii, Kanadě a mnoha dalších zemích začaly dlouhé přípravy na tuto pouť. Začaly se scházet rodiny s dětmi s mentálním postižením a jejich přáteli a učili se vzájemné toleranci a lásce. O Velikonocích 1971 se zúčastnilo pouti do Lurd – 12 000 lidí z 18 zemí. Tito lidé mohli pocítit, že jsou milované děti Boží, pod ochranou panny Marie. A uprostřed vší bolesti, kterou prožívali, slyšeli slova „Aleluja“. „Už nejsme sami!“ A tak se poté lidé s postižením, jejich rodiny a jejich přátelé začali scházet a tvořit společenství. Víra a světlo má k dnešnímu dni 1290 společenství v 89 zemích na celém světě.
Mezinárodní hnutí Víra a světlo – Faith and Light International
https://www.foietlumiere.org/en
Náš tým
Národními koordinátory jsou od 1.5.2022 Hana a Lukáš Podsedníkovi
Jednotlivá společenství vedou koordinátoři, v současné době:
Žabky v kaluži: Ondřej Glogar a Dominik Levíček
Sluníčka ze studánek: Zuzana Tulcová
Svatojánské mušky: Františka Keprtová
Lodičky sv. Josefa: s. Edita (Lenka Navrátilová)
s koordinačními týmy.
Kaplany společenství jsou:
Mgr.Dr.Jiří Bůžek – farář v Brně-Žebětín
Mgr.Jindřich Kotvrda PsL, PD, MTh – farní vikář v Brně-Řečkovicích, psychoterapeut
Marta Zemánková – farářka v Českobratrské církvi evangelické v Libici nad Cidlinou